Máhcaheami gáibádusat eai leat ođđasat
Lassáneaddji politihkalaš diehtomielalašvuohta 1970-logus dagahii ahte álgoálbmogat gáibidišgohte dávviriid ja olmmoš bázahusaid máhcaheami dahje repatrierema. Máhcaheapmi lea vuoigatvuohta vássánáigái ja iežas máttuide. Das lea maid soabadeames sáhka. Stáhta galggašii dovddastit vearrivuođaid maid leat dahkan ja addit ruovttoluotta maid leat suoládan.
Ráđđehusgohččun
Ráđđehusgohčču stáhta museaide ja ásahusaide (U2005/3451/Kr) boahtá ovdán man ollu olmmoš bázahusat leat stáhta čoakkáldagain. Sámediggi lea čohkken dieđuid sámi olmmošbázahusaid čoakkáldagain ja das boahtá ovdán ahte raporteren ii leat leamaš ollislaš. Muhtin ásahusat, nu go Stáhta Historjjálaš Museat, eai leat dieđihan Ruoŧa sámi dákteávdnasiid, mat lea sin čoakkáldagain, muhto dušše Ruošša ja Norgga sámi olmmoš bázahusaid. Olmmošbázahusaid čoakkáldagaid guorahallan bargu addojuvvui dušše stáhta museaide ja ásahusaide. Ájtte Várre- ja Sámi Musea raportta mielde 2005:s gávdnojit maiddái sámi bázahusat Davviriikkaid museas, Norrbottena museas, Syöldate museas ja Västerbotten museas.
Dat ledje dušše stáhta museat ja ásahusat mat ožžo bargun guorahallat olmmošbázahusaid čoakkáldagaid. Ájtte Várre- ja Sámi Musea raportta dieđuid mielde 2005:s gávdnojit maiddái sámi bázahusat Davviriikkaid museas, Norrbottena museas, Syöldate museas ja Västerbottena museas.
Ruoŧa girku dahje ii?
Ruoŧa girku lea evttohan ahte sámiid rumašoasit, mat leat museaid ja eará stáhtalaš ásahusaid vuorkkáin, galget ođđasit hávdáduvvot, ja ahte bázahusat main eai dieđe olbmuid identitehta, galget hávdáduvvot oktasaš hávdái, mas lea juogalágan muitobázzi. Sámediggi oaivvilda ahte ođđasis hávdádeami gažaldat Ruoŧa girku olis, ja oktasaš hávdádeapmái muitobácciin ferte gieđahallat maŋŋá. Bázahusaid ferte atnit árvvus, nu go dat ánssášit ja gieđahallat nu go dan áiggis go dat elle. Dat gávdnojit bázahusat mat leat ovdal risttalaš áiggi.
Máttuid doahttaleapmi
Sámii dološ osku lei luonddu osku. Das lei luonddus siellu ja olbmot elle máilmmis go elle eará eahpelunddolaš sivdnádusain. Ovdamearkka dihtii jotke máttut eallit eará gearddis ja maŋisboahttit jotke gudnejahttimiin sin. Sámi dološ osku ii šat gávdno. Sámit šadde risttalažžan 1700-logu loahpas, dan dáfus ahte buohkat gásttašuvvo. Muhto atne ain hui árvvus iežaset máttuid.
Ii galgga duššin dahkan go sámi olmmoš bázahusat hávdáduvvojit ja eaige vurkejuvvot ruoŧa ásahusaid vuorkkáin. Sámi servodagas lea hávdádeapmi dehálaš dáhpáhus. Fuolkkit čoagganit ja ovttas gudnejahttet dan gii lea jápmán. Hávdádeapmi ja muitoboddu bistá máŋga diimmu ja šaddá dehálaš loahpaheapmi. Dat ii lea juoga maid hoahpus dahká dahje jávohaga dahká dan. Danin leat máhcaheami ášši ja ođđasis hávdádeapmi dehálaš áššit.
Olmmoš bázahusaid gieđahallan ja daid hávdádan proseassa, ii leat ášši maid sáhttá johtilit čoavdit. Gii ”oamasta” bázahusaid? Ja galgá cegget oktasaš muitobácci – ja gosa dan galgá bidjat.
Muhtun máhcaheamit sámis
- Vuosttaš sámi eatnama sámi máhcaheapmi dáhpáhuvai 1997:s Norggas. Mons Somby ja Aslak Haetta oaivedávttit máhcahuvvojedje anatomalaš instituhtas Oslos ja hávdáduvvojedje Dálbmeluovtta girku olggobeallái, Álttás Norggas. Goappašagain čullojuvvui oaivvi 1854:s go leigga mielde nu gohčoduvvon Guovdageainnu stuimmiin. Sudno maŋisboahtit barge ovttas Norgga sámedikkiin máhcahan áššiin.
- Jagis 2002:s hávdáduvvui nu gohčoduvvon Soejvengeelle (Suoivanolmmái davvisámegillii) fas Atoklimpenii Deardnás. Davviriikkaid musea dutki Ernst Manker čađahii 1950-logus arkeologalaš roggamii ja válddii osiid bázahusain dutkamiidda ja lohpidii ahte bázahusoasit máhcahuvvojit. Davviriikkaid musea lea čálalaččat duođaštusaid ja Deardná sámesearvvi áŋgiris barggu geažil hávdáduvvui Soejvengeelle fas iežas hávdái golggotmánus 2002:s.
- Borgemánu 9. b. 2019 čađahuvvui stuorimus máhcaheapmi mii dássážii lea dáhpáhuvvon Ruoŧas go olmmoš bázahusat hávdáduvvo Gammplatsenii Likšus. Máhcahemiin barge máŋga jagi, mas ásahusat nugo Lulli Lapplándda bismagoddi, Sámediggi ja Likšu gielda leat ovttasbargan Likšu sámeservviin. Máhcaheami gáibidii Likšu sámesearvi go ledje beassan diehtit ahte Västerbottena musea lei ožžon olbmo bázahusaid Stáhta historjjálaš museas, mat 1950-51 roggamiid oktavuođas dolvojuvvon .