Riikkabeaiveseminára sámegiela birra
Sámediggi doallá 18/6 seminára visot riikkabeaiveáirasiid várás, eareliiggánit áirasiidda geain lea ovddasvástádus oahpahus- ja unnitlogupolitihkas. Sámediggi dáhttu seminárain vuosttažettiin loktet riikkabeaiveáirasiid máhtu, ipmárdusa ja miellaguottuid sámi gielladili ja gielladárbbuid ektui. Semináras čilge Sámi giellaguovddáš hástalusaid ja ovdánemiid sámi giellaealáskahttima vuođul. Skuvlla ja ovdaskuvlla dilli ja vejolašvuođat leat guovddážis.
- Mii háliidit cuiget vejolašvuođaid ja mii sávvat buori ságastallama sámegiela boahtteáiggi birra skuvllas, cealká Josefina Lundgren Skerk, Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli. Dál ožžot riikkabeaiveáirasat vuogas liibba čájehit politihkalaš dáhtu bargat áššiiguin, joatká Josefina Lundgren Skerk.
Sámediggi sáhttá vásáhusaid vuođul cealkit ahte eanas gielddat ja riikkabeaivi/ráđđehus eai oro vuoruheame sámegieloahpahusa. Lea čielggas ahte Skuvlaláhka ii atte doarvái buriid eavttuid deavdit daid gáibádusaid mat leat leamaš unnitlogureforpma áigumuššan. Sámi mánáid vejolašvuođa giellaealáskahttimii ovdaskuvllas ja skuvllas ferte sihkkarastit. Ja eanetloguservodagas ferte buoridit ipmárdusa dasa.
- Sámi mánát eai oaččo dan oahpahusa maid sis lea riekti oažžut ovdaskuvllas ja skuvllas, muitala Ingegerd Vannar, Sámi giellaguovddáža bargojođiheaddji.
Unesco árvvoštallá visot sámi gielaid leat áitatvuloš giellan, ja muhtun guovlluin Sámis lea dilli hirbmat duođalaš. Unesco raporttas mii bođii 2003:s “Language Vitality and Endangerment” čilgejuvvo ahte olbmot masset vástádusaid vuđolaš jearaldagaide juohke háve go muhtun giella jápmá. Sámediggi sávvá ahte Unesco jurdagat ja oainnut bovttáše eiseválddiid beroštumi váldit stuorát ovddasvástádusa sámi giellaealáskahttimis Ruoŧas.
Semináras oassálastet Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli Josefina Lundgren Skerk ja Sámi giellaguovddáža bargit, gielladiehtti Davis Kroik ja váhnen Doris Rensberg.
Eambbo dieđuid addá:
Ingegerd Vannar, Sámi Giellaguovddáža bargojođiheaddji, 070 – 298 16 61,
ingegerd.vannar@sametinget.se
Josefina Lundgren Skerk, Sámedikki giellalávdegotti ságadoalli, 070 – 582 21 21, josefina.skerk@gmail.com
Duogáš
Juovlamánu 1999:s mearridii riikkabeaivi ahte Ruoŧŧa galgá searvat Eurohpáráđi rámmakonvenšuvdnii našuvnnalaš unnitloguid suodjaleami várás, ja dohkkehit eurohpalaš julggaštusa báikegodde- ja unnitlogugielaid birra. Go Ruoŧŧa dohkkehii Eurohpáráđi unnitlogukonvenšuvnna de válddii Ruoŧŧa maiddái badjelasás ovddasvástádusa sámi gielaide dannego sámegiella lea okta Ruoŧa viđa našuvnnalaš unnitlogugielain. Vuoigatvuohta sámegilli nannejuvvo dál Lágas 2009:724 našuvnnalaš unnitloguid ja unnitlogugielaid birra ja Giellalágas 2009:600. Našuvnnalaš unnitlogupolitihkka lea nannen sámi giela rievttálaš árvvu. Sámegiella lea okta Eurohpalaš Uniovnna almmolaš gielain.
Sápmelaččat lea Ruoŧa lágas dohkkehuvvon sihke álgoálbmogin ja našuvnnalaš unnitlohkun. Ruoŧŧa lea ON (Ovttastuvvon našuvnnaid) miellahttovuođas bakte čatnan iežas čuovvut olu riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid ON`konvenšuvnnain. Okta dain konvenšuvnnain maid Ruoŧŧa lea dohkkehan lea ON mánáidkonvenšuvdna mas artihkal 30 deattuha ahte mánát geat gullet našuvnnalaš unnitloguide dehe álgoálbmogiidda lea riekti iežaset gillii, iežaset kultuvrii ja iežaset oskui.
