Sámit leat agibeaivvi rájis eallán guovllus mii otne gokčá njeallji riikka. Guoládatnjárga Ruoššas, davimus Suopma, davvi Norgga mearra- ja siseanan ja Ruoŧa bealde Eajrá rájis gitta davás. Guovlu lea Sápmi.

Árbevirolaš ealáhusat
Dábálaš árvvoštallan otne lea ahte gávdnojit oktiibuot sullii 80.000 sámit, 20.000-40.000 gávdnojit Ruoŧas. Sullii logi proseantta sámiin Ruoŧas ellet boazodoalus. Váldo árbevirolaš ealáhusat leat boazodoallu, bivdu, guolástus ja duodji. Otne barget sámit maiddái eanas báikegoddeealáhusain mat jođihuvvojit davimus Ruoŧas, dávjá olbmot kombinerejit ealáhusaid nugo unna eanandoaluš ja sámi turisma.

Definišuvdna eamiálbmogis
Dábálaš definišuvdna eamiálbmogis lea ahte sis leat máttut dain álbmotjoavkkuin geat orru riikkas dehe geográfalaš guovllus mii gullo riikkii dan áiggis go guovlu koloniserejuvvoi dehe bággejuvvoi dálá stáhtarájiid siskkobeallái. Mearkkašahtti eamiálbmogii lea ahte joavku geahččala seailluhit, ovddidit ja doalvut viidáset iežaset čearddalaš identitehta, kultuvrra ja sosiála institušuvnnaid ja geavaheami árbevirolaš eallinbirrasis boahttevaš buolvvaide.

Guhkes čatnašupmi
Sámit leat historjjálaččat nannosit čadnon eatnamiidda gos leat jođihan ja ain jođihit iežaset ealáhusaid ja ovddidan iežaset kultuvrra. Dát čatnašupmi manná dološ áigái guhká ovdal go náššunalstáhtat ásahuvvojedje.

Álbmotrievttálaš suodjalus
Sámiin ii leat vuođđolágalaš sajádat Ruoŧas muhto sámiin leat álbmotrievttálaš suodjalus danin go leat eamiálbmot. Sámit leat eamiálbmot álbmotrievttálaš gáibádusain kultuvrralaš sierragieđahallamii Ruoŧas, dan mearridii riikkabeaivi 1977.