Bihtánsámegiella
Bihtánsámegiella (muhtumin gohčoduvvo Árjjátluovvesámegiellan) gullá guovddášsámi giellajovkui. Dat lea giella mii lea hearkkes dilis. Muhto dál go bihtánsámegiela čállinvuohki lea dohkkehuvvon, de lea maid buoret doaivva nagodit ealáskahttit giela.
Bihtánsámegiela leat ságastan Árjjátluovi gielddas Norgga ráji rádjái, ja maiddái Norgga bealde oarje-Sálttu guovlluin. Namma muitala ahte dát giella sárdno olles Bihtám guovllus, muhto doppe sárdnot maiddái ubmisámegiela. Dál leat hui moattis geat máhttet bihtánsámegiela.
Bihtánsámegielas lea borgemánu 20.b. 2019 rájes sierra čállinvuohki mii lea dohkkehuvvon Ruoŧas ja Norggas. Ovdal leat navdán bihtánsámegiela julevsámegiela suopmanin, muhto das leat iežá guovddáškonsonánttat, ja dássemolsašupmi mii rievdada vokálaid iežáládje go julevsámegielas.
Árjjátluovis Silvermuseetis ledje ávvudoalut go bihtánsámegiela čállinvuogi dohkkehuvvui. Lei allaáiggálaš boddu go bihtánsáme bargojoavku, mii Sámi giellagáldu vuollásaš, attii iežas ortografiijaraportta Giellagáldu hovdii Marko Marjomaai. Moderáhtor Fia Kaddik ja bihtámsápmelaš Tage Rankvist juoiggaiga “Bidum iedno”-luođi. Maiddái Lars Miguel Utsi, Ruoŧa Sámedikki várreságadoalli ja giellalávdegotti ságadoalli, ja Mikkel Eskil Mikkelsen, Norgga sámediggeráđi lahttu doalaiga sártni. Sullii 70 olbmo ledje boahtán ávvudit dán dáhpáhusa.
- Dohkkehuvvon čállingiella addá fámu, vuovnna ja ođđa vejolašvuođaid, logai giellalávdegotti ságadoalli Lars Miguel Utsi sártnis. Dalle lea maiddái doaivva oažžut resurssaid oahpponeavvuide ja giellagurssiide ja ahte beroštupmi stuorru váldit máttuid giela ruoktot.
Bargojoavkkus leat leamaš njeallje giellabargi; Ole Henrik Magga, Bruce Moren Duolljá, Inger Fjällås ja Peter Steggo, geat leat bargan bihtánsámegiela dohkkehemiin ja normeremiin.