Dálkkádatheiveheami doaibmaplána
Ráđđehusa višuvdna das got servodaga buoremusat heiveha dálkkádatrievdamiidda lea hukset guoddevaš ja nanu servodaga mii duste dálkkádatrievdamiid ja váldá vára vejolašvuođain. Eiseválddiin lea dehálaš rolla vuolggahit, doarjut ja čuovvolit dálkkádatheivehan-doaimmaid iežas ovddasvástádussuorggi siskkobealde. Sámediggi lea 2016:s bargan dálkkádatheiveheami doaibmaplánain.
Dálkkádatheiveheami doaibmaplánas deattuhit sámi ealáhusaid ja sámi kultuvrra mii lea dat maid Sámediggi galgá ovddidit. Doaibmaplána vuođđun lea Sámedikki birasprográmma Eallinbiras/Iellembirás/ Jielemen bijre. Mii leat buohkat oassin birrasis. Mii oaidnit ahte fertet váldit ovddasvástádusa dain surggiin main sáhttit váikkuhit.
Álgoálbmogiid ipmárdus luonddus ja birrasis lea guovddáš oassin čovdosis, ja mii sámit sáhttit oahpistit iežáid eanet guoddevaš ja bistevaš máilbmái. Árbediehtu ja sámi eananperspektiiva sáhttá máŋggaládje riggudit servodatdigaštallama, omd. go lea sáhka guhkilmas ekologalaš guoddevašvuođas ja biologalaš girjáivuođas. Árbediehtu lea guovddážis min eatnamiid hálddašeamis, ja sáhttá leat ávkin olles Ruoŧa dálkkádatheiveheapmái.
Doaibmaplána deháleamos ulbmiljoavku lea sámi servodat. Muhto doaibmaplána guoská maiddái iežá servodatoasálaččaide mat sáhttet veahkehit sámi ealáhusaid ja sámi kultuvrra buorebut duostut dálá ja boahttevaš dálkkádatrievdamiid. Doaibmaplána sisttisdoallá doaibmabijuid vuogádaga mii muhtun muddui gáibida ovttasdoaimma sihke báikkálaš, guovllu ja riikka dásis, riikkaidgaskasaččat ja ovttas iežá álgoálbmogiiguin.
Doaibmaplána ulbmil lea loktet máhtu das got dálkkádatrievdamat váikkuhit sámi ealáhusaide ja sámi kultuvrii, ja áigumuššan lea maid čohkket dieđuid vejolaš heivehandoaimmaid birra ja got daid sáhttá čađahit. Doaibmaplána addá dálkkádatbargguide dárbbašlaš oktasaš referánsarámma ja vuolggasaji.
Go oktiičaská dutkanbohtosiid, daid dieđuid maid jearahallamiid bokte oažžut, ja Sámedikki oppalaš máhtu ja dálá ulbmiliid ja stivrendokumeanttaid mihtuid, de leat gávnnahan ahte čuovvovaš doaimmat galget vuoruhuvvot. Dát doaimmat leat mearrideaddjin jus galgat nagodit konkrehtadit ovddidit dálkkádatheivehandoaimmaid. Earet vuođđoeavttuid de leat gávnnahan golbma váldo-doaibmasuorggi: Ökad flexibilitet, kunskapsförmedling och krisberedskap (Eanet njuovžilisvuođa, máhttojuohkima ja roassogearggusvuođa).
Mii oaidnit iežamet ollislašperspektiivva vuođul ahte doaimmat maid leat evttohan, dievasmahttet min barggu biraskvalitehtaulbmiliiguin/ miljökvalitetsmålen, biologalaš girjáivuođa strategalaš plánain (ng. Aichimihtut) jagi 2020 ja Agenda 2030.
Dálkkádatášši ja dálkkádatrievdan lea ášši mii guoskkaha olu fáttáid, doaimmaid ja áššesurggiid. Dálkkádatheiveheapmi dáhpáhuvvá máŋgga sierra servodatdásis ja ovddasvástádussuorggis. Boazoealáhus lea dehálaš oassi Ruoŧa biras- ja luonddugáhttenbarggus ee. daningo dat lea dehálaš indikáhtor mii geažuha makkár dilis eatnamat leat. Jus boazodoallu doaibmá bures, de dollet eatnamat buori ja dearvvaš ekologalaš dási. Dat sámit geat barget luonddus, boazovázzit, bivdit, guolásteaddjit jna. máhttet árrat fuomášit jus biras lea rievdame. Dat mearkkaša ahte mis leat unnimusat guokte duhát fealtaáššedovdi geat dovdet beali Ruoŧa eatnamiin. Sin máhtu ja dieđuid fertet mii áimmahuššat.
